Jdi na obsah Jdi na menu

Bitevní pole u Teplé

4. 9. 2016
Lukáš Hanzl
 
 
pohled z císařských pozic směrem ke švédskému táboru
pohled z císařských pozic směrem ke švédskému táboru
lupa

V létě 1647 se švédská a císařská armáda spolu střetly v bitvě u Třebele, po níž se na čas odpoutaly. Pak obě armády postupovaly směrem k Teplé, kde byla křižovatka cest spojující Čechy s Chebskem. Císařští se tak patrně snažili strategicky odříznout Švédy od jejich zásobovací základny v Chebu. Obě armády proti sobě ležely u Teplé od 7. 9. 1647. Švédové tentokrát přišli z východu, od Úterý a Vidžína. Císařští se utábořili v městečku a nejbližším okolí. Pomocné sbory Chorvatů tábořily severně od Teplé v údolí stejnojmenné říčky. Po čtrnáctidenním ležení na místě a dělostřelecké přestřelce, kdy se Švédové pokoušeli marně dobýt strategické pahorky na jih a východně od města (mezi nádražím, klášterem a městem), kde se nacházely reduty a dělostřelecká postavení císařských, začalo být jasné, že švédské vojsko blokádu neprorazí. Blížící se ze zima i špatná materiální situace vojska donutila Švédy ustoupit přes Toužim, Žlutice a Krušné hory do Saska. Tento pochod zaplatilo mnoho švédských vojáků životem. Proto lze pokládat výsledek bitvy u Teplé za úspěch císařského vojska.

Pozice císařských vojáků pohltila pozdější městská zástavba, když se hlavně v minulém století Teplá rozrůstala, nehluboké provizorní polní opevnění švédského tábora vzalo za své zejména intenzivní hlubokou orbou.

 

delostrelci.jpg

 

dělostřelci

 

grafika-zkouska.jpg

 

Chorvati v záloze

 

x565.jpg

                                           relikty vojenských postaveni u Rankovic a Betlému

                                                           autor kreseb: Lukáš Hanzl